Desatero bezpečného prožití léta z pohledu hasičů

1) Rozdělávání ohně v přírodě
V létě mnozí z nás podnikají nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole, ohrozit životy a napáchat nevyčíslitelné majetkové či ekologické škody.

 Při rozdělává ohně v přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech! Zcela zakázáno je i rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi.
 Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí) nebo rašelině, ani v blízkosti stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Kvůli podobné neopatrnosti lidí každoročně vznikají stovky požárů. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad. Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě neměli rozdělávat vůbec.
 Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin.
 K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky.
 Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.
 Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje.
 Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte - ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, které byly ponechány svému osudu.
 Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou!
 Pamatujte, že děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru plnoleté osoby.
 Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.

Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte – tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a proudící vody a zavolejte odbornou pomoc.

2) Lesní požáry
Vysoké teploty a menší množství srážek obvykle v létě zvyšují riziko vzniku lesních požárů a vůbec požárů v přírodním prostředí. Koneckonců loňský červenec, kdy bylo zaznamenáno vůbec nejvíce požárů v celém roce - celkem 2606, je toho důkazem. S příchodem letních školních prázdnin a dovolených totiž do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, což významně zvyšuje nebezpečí vzniku požáru. Naprostá většina požárů v lesích (ale i v jiných přírodních porostech) je totiž způsobena lidskou nedbalostí – ať již při zakládání ohně nebo kvůli neopatrnosti při kouření (odhození nedopalku cigaret).
V loňském roce 2006 došlo k celkem 693 lesním požárům, které způsobily zranění 16 lidem a škody se vyšplhaly na 8,2 mil. Kč. Kouření v lese je ze zákona zakázáno, rozdělávat a udržovat otevřený oheň lze jen na k tomu vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou provinilci dostat pokutu až do výše 15 000 Kč, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Zakázáno je samozřejmě i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů. Opatrně je třeba zacházet i např. s přenosnými vařiči, které při troše nepozornosti rovněž mohou způsobit požár.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku. Navíc chování ohně v lese je nevyzpytatelné (požár se může šířit např. pod zemí) a podobné zásahy jsou mnohdy časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany.
V USA, Španělsku či Chorvatsku jsou velká území pravidelně ničena rozsáhlými lesními požáry. Stačí však připomenout loňský červencový požár lesa v Národním parku České Švýcarsko, kde oheň řádil na 25 ha ve skalnaté a těžko přístupné oblasti. S tímto největším lesním požárem v ČR od roku 2003 bojovalo po dobu plných 8 dní na 900 profesionálních i dobrovolných hasičů a na hašení musely být nasazeny i vrtulníky. Příčinou tohoto požáru byl – jak jinak – odhozený nedopalek cigarety.

3) Grilování a plynové spotřebiče
Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry nezapálily okolí. Poměrně rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně. V grilu bychom měli použít jen k tomu určené palivo (určitě ne odpady, benzín apod.). Gril musí být stabilní, při jeho převržení totiž hrozí popálení.
Pozor na zacházení s plynovými spotřebiči (např. přenosný propanbutanový vařič). Ty by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům, jinak znamenají značné riziko. Např. plynové zapalovače v autě vystaveném vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu.
Plynové spotřebiče neumísťujte v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich!
Pokud plynový spotřebič (ale i jiný přenosný vařič) používáte ve volné přírodě, nesmíte ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí zejména při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.
Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu. Případné netěsnosti tlakové nádoby (či jiného zařízení s propan-butanem) zjišťujte pouze pěnotvorným prostředkem popř. detektorem, nikdy ne otevřeným plamenem. Nádoby s hořlavými plyny, tedy ani propanbutanové lahve, se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů či ubytovacích zařízení – např. ložnici. Propanbutan je totiž těžší než vzduch, v případě jeho úniku se tak hromadí u země či v prohlubních, což zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu. Lahve s plynem umísťuje ve snadno přístupných a větraných prostorách, zamezte ale přístupu dětí.

A pozor – nejen v zimě se můžete otrávit topidlem. Např. u karmy hrozí v létě při vysokých teplotách v případě nesprávného větrání otrava oxidem uhelnatým. Je potřeba si karmu alespoň jednou za rok nechat zkontrolovat a zajistit odvětrávání místnosti – např. otvorem ve dveřích.

4) Nebezpečí spojené s bouřkami
Letní období je typické i častým výskytem bouřek, které nás mohou překvapit například během výletu. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě?
I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

• Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
• Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné bleskosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
• Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
• Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu.
• Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
• Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty – fungují totiž jako bleskosvod. Stojí za to si připomenout případ z předloňského roku, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.
• Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.
• Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte.
• Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
• Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
• Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujte také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).
• Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám.
• Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
• Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku – tzn. nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod.

5) Odjezd na dovolenou
V létě je také obvykle doba dovolených, kdy se ze svých domovů vzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny spotřebiče, jestli např. nezůstal zapnutý sporák, vařič nebo žehlička. Obzvláště riziková je lednička. Pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je nejlepší centrální vypnutí. Před opuštěním domácnosti uzavřete hlavní přívody plynu a vody, elektrospotřebiče, u kterých to lze, zcela odpojte z elektrické sítě, v případě televizoru i z antény. Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh. Chráníte tak váš majetek před poškozením či úplným zničením v případě úderu blesku nebo prudkého výkyvu napětí v elektrické síti. Zkontrolujte zda jsou vypnuta světla, uzavřeny vodovodní kohoutky, všechna okna důkladně zavřete a zajistěte. Svou domácnost nezapomeňte zabezpečit i proti vloupání.
Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak budou moci rychleji zasáhnout, nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a poničit např. vstupní dveře. Pro úplnou jistotu můžete u souseda zanechat i kontakt na místo našeho pobytu, abyste se mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů.

6) Děti
Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které nejsou „zaneprázdněny“ školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami či zapalovači, ke zraněním a značným majetkovým škodám. Oblíbenou zábavou teenagerů je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skončilo požárem. Velmi nebezpečné jsou rovněž manipulace dětí s pyrotechnikou či jinými výbušninami. Jen pro ilustraci: v roce 2006 způsobily děti ve věku do 15 let 272 požárů (1,34 % z celkového počtu), které zranily 37 osob a zanechaly po sobě celkové škody za téměř 36 milionů Kč.
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§78 zákona č. 133/1985 Sb.) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát toho, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun.

7) Výlety na nebezpečná místa
V přírodě na nás však při naší nepatrnosti číhají i jiná nebezpečí, než jen bouřky či požáry. Zejména neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a baví se i nejrůznějšími nebezpečnými aktivitami. Například chlapci se snaží před svými kamarády vytáhnout a lezou po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu a když tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. V takovýchto případech záchrana života mnohdy závisí na rychlém zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému.
Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:
• Dávejte pozor na pohyb v neznámém terénu, zejména za snížené viditelnosti nebo v noci.
• Nepohybujte se nikdy bez řádného zajištění v blízkosti okrajů skal, štol atd. Vždy hrozí nebezpečí pádu kvůli ztrátě rovnováhy, uklouznutí, propadnutí, stržení větrem atd.
• Pokud nejste zajištěni, nešplhejte nikdy na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější! Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětralá hornina či náhlá slabost.
• Nikdy nepřeceňujte své síly ani ve snaze pomoci kamarádovi. Raději vždy přivolejte na pomoc hasiče nebo někoho z dospělých.
• Nepouštějte se bez odborného doprovodu do průzkumů štol a jeskyní. V těchto prostorách hrozí mnoho nečekaných a neznámých nebezpečí - zával, ztráta orientace, nečekané zaplavení prostor, zaklínění se v úzkých prostorách, přítomnost nebezpečných plynů atd.
• Nepřeceňujte své síly. Vždyť i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištění výška nebo hloubka větší 1,5 metru!

8) Nebezpečí při koupání
V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo sjíždění vodních toků. Koneckonců série tragických utonutí dětí ale i dospělých v posledních týdnech varuje.

 Noční koupání je nebezpečné, neboť za tmy snadno dojde ke ztrátě orientace.
 Nikdy neskákejte uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.
 Neskákejte do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné předměty.
 Nepřeceňujte nikdy své plavecké schopnosti a také v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možností náhlé změny počasí, podchlazení, svalové křeče atd.
 Při sjíždění řek a zejména jejich splavů by měla být v loďce zkušená dospělá osoba a děti by měly mít plovací vestu.
 Nepohybujte se nikdy v přílišné blízkosti břehů. Mohou být podemleté nebo může dojít k uklouznutí a pádu do vody. Hrozí pak nebezpečí těžkých zranění při nárazech do předmětů pod hladinou, uvíznutí a utonutí ve víru atd.
 Pokud se někdo začne topit, co nejrychleji přivolejte pomoc z okolí a zavolejte některou ze složek integrovaného záchranného systému. Je to vždy velmi nebezpečná situace, náročná i pro profesionály. Snažte si co nejlépe zapamatovat (označte) místo, odkud nebo kde jste tonoucího naposledy viděli.

9) Sklizeň obilí a parkování s automobily
Rizikem typickým pro letní období je v jistém smyslu i sklizeň obilí. Zemědělská technika (traktory, kombajny, automobily) totiž může při neopatrné obsluze zapříčinit požár – chytne např. sláma od rozžhaveného výfuku apod. Nebezpečí souvisí i s uskladněním materiálu, například nedostatečně usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno nedostatečné větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků nebo u stohů se slámou. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty uskladněného materiálu. V případě, že překročí kritickou mez 65 C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat a tím ochladit. V létě se o dovolených často přemísťujeme na tábořiště i automobily. V těchto případech bychom si měli dát pozor a neparkovat ve vysoké trávě. Ta se totiž velice snadno vznítí od našeho po jízdě rozžhaveného katalyzátoru.

10) Jak přivolat pomoc
Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv událost, která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům prostřednictvím tísňové linky 150 či 112. Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe. Nikdy nezavěšujte jako první a řiďte se pokyny operátora.

A pamatujte: Pravidla ohleduplného a bezpečného jednání platí nejen v tuzemsku, ale i v cizině. Neudělejte při své zahraniční dovolené svou neopatrností ostudu naší zemi.

kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: 974 819 944
Mobil: 602 215 142
E-mail:petr.kopacek@grh.izscr.cz

 

* * * Pokyny před zahájením topné sezóny * * *
Hasiči by rádi veřejnosti připomenuli, že instalovat a užívat lze pouze schválené typy spotřebičů paliv, určených k vytápění objektů a je nutné se řídit předpisy a návody výrobce pro jejich instalaci, umístění, užívání, obsluhu a údržbu. Zákon o požární ochraně každému ukládá povinnost dodržovat podmínky nebo návody, vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, a počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. Podrobnosti o těchto povinnostech upravuje vyhláška č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Na co si dát pozor, než začnete topit
Každý by měl především vědět, v jakých lhůtách je povinen zajistit provedení pravidelných revizí plynových a elektrických spotřebičů nebo čištění a kontrol komínů pro jednotlivé typy tepelných spotřebičů. Měl by si zkontrolovat, zda je řádně upevněný kouřovod, zda není někde spotřebič nebo kouřovod propálený. Opatrnosti je třeba dbát zvláště při vysypávání žhavého popela - popel ukládat do nehořlavých nádob, které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Každoročně se stává špatné ukládání popela příčinou požárů nejen popelnic a kontejnerů, ale i obytných a hospodářských budov.
Je důležité kontrolovat skladování paliva, a to hlavně uhlí i zbytků dřevní hmoty např. pilin a kůry. Zde hrozí už v tuto dobu nebezpečí samovznícení. K tomu jsou náchylné především horší druhy uhlí. Proces samovznícení uhlí podporuje skladování ve větších hromadách (u uhelen rodinných domků je kritická hranice 1,5m výšky), dále vlhkost, nestejnoměrná zrnitost a přítomnost zbytků dřeva a pilin. Skladovací plocha musí být před naskladněním řádně vyčištěna a nenavlhlá. Stěny uhelny řádně omítnuté, protože např. cihlová drť prokazatelně urychluje proces samovznícení. Uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv a vždy zvlášť novou navážku od staré. V jeho blízkosti zamezte umístění zdrojů tepla – rozvody trubek od topení, páry nebo teplé vody. Pozor na zatékání vody do uskladněného paliva. Při naskladnění nově dovezeného paliva kontrolujte, zda nedochází k nárůstu teploty. Kontroly by měly probíhat u nově dovezeného paliva každý den, později v týdenních intervalech. Samovznícení se projeví vytvářením vodní páry, dýmu nebo zvýšením teploty. Při prvním zpozorování zvyšující se teploty proveďte ochlazení uhlí přeházením nebo přenesením na volné místo, kde se rozestře do vrstvy vysoké 0,25 – 0,5 m a nechá vychladnout. 

Příprava topidel
Máte před zimou vyčištěná kamna a seřízený kotel topení? Topná sezóna se už zanedlouho rozeběhne, počasí ještě dovoluje napravit zanedbané! Splněny by měly být zejména předepsané povinné revize a kontroly. Zvláště důležité je to u uživatelů plynového kotle, u nichž je stanovena povinnost jednou za rok zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín přináší nejen špatné hoření, ale i nebezpečí vznícení sazí. Zvláštní nároky jsou opět požadovány u plynových kotlů. U nich je nutná jak čistota komínových průduchů tak předepsaného tahu komína. A pozor! Odpovědnost za stav komínu (jako součást domu) nemá kominík, ale majitel objektu.

Některé zásady bezpečného provozu topidel
• Kolem každého topidla, podle druhu, je nutné dodržovat bezpečné vzdálenosti od hořlavých stavebních konstrukcí, zařizovacích předmětů umístěných v okolí topidla z hořlavých hmot. Rovněž jsou stanoveny podmínky při instalaci topidla na podlahové krytiny (PVC, plovoucí podlahy apod.).
• Na povrch topidla neodkládat hořlavé materiály a předměty
• Každý spotřebič pevných paliv instalovaný na podlaze z hořlavých hmot musí být opatřen ochrannou nehořlavou podložkou požadovaných rozměrů, která přesahuje jeho půdorys
• Každý je povinen udržovat komíny a kouřovody v řádném technickém stavu, zabezpečovat jejich pravidelné kontroly a nepoužívat komíny, u nichž byly zjištěny závady. Podmínky jsou uvedeny v ČSN EN 1443.
• Každý je povinen zajišťovat pravidelné čištění a kontrolu komínů a kouřovodů spotřebičů paliv.

Lhůty čištění komínů dle vyhlášky č. 111/1981 Sb.
1) Komíny se spotřebiči na tuhá a kapalná paliva do výkonu 50 kW šestkrát za rok a s výkonem nad 50 kW čtyřikrát za rok.
2) Komíny se spotřebiči na plynná paliva do 50 kW, pokud jsou opatřeny komínovou vložku dvakrát za rok, do výkonu 50 kW pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou šestkrát za rok.
3) Komíny se spotřebiči na plynná paliva s výkonem nad 50 kW čtyřikrát za rok
4) Jsou–li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 kW v rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou užívány celoročně, nejméně jednou za rok

Zpět-nahoru
* * * Tradiční palivo * * *
Polenové dřevo je tradičním palivem. Jeho výhodou je lepší dostupnost (i cenová) než u ostatních paliv. Na rozdíl od ostatních dodavatelských paliv je však potřeba provést mnohé úpravy, než je možné získat tepelnou energii. Ostatní paliva jsou ze strany dodavatele připravena ke spalování (uhlí, oleje, zemní a zkapalněný plyn, elektrická energie).

Pokud ovšem můžeme věnovat, spíše místo peněz, čas na přípravu topiva, je pro nás polenové dřevo finančně nejpřijatelnější. Při jeho zpracování a spalování je však nutno přihlížet k mnoha zdánlivě nesouvisejícím faktorům.

Biomasou nazýváme hlavně dřevní odpad a nové produkty (piliny, hobliny, peletky, brikety, sláma, štěpka, kůra). Jejich efektivní spalování vyžaduje moderní technologie, mnoho z těchto paliv má vysokou vlhkost, jiná jako třeba piliny nebo sláma díky své vlastnosti spékat se, vyžadují odlišný proces spalování. Záleží hlavně na zápalné teplotě paliva a přísunu vzduchu. Je samozřejmé, že pokud přiložíme do klasických kamínek balík slámy, teplo je spotřebováno k uvolnění vlhkosti, dochází k ochlazování kamen a pouze k uhelnatění povrchových vrstev balíku. Klasická kamna neumí účinně využít vznikajícího dřevoplynu. Moderní technologie přišly s dvoukomorovým spalováním dřeva, jehož výsledkem je vyšší účinnost spalování (tedy nižší spotřeba paliva) a hlavně vysoký stupeň regulovatelnosti výkonu při zachování jmenovité účinnosti.

Při spalování vlhkého dřeva dochází
- k velkému uvolňování par, které ochlazují kotlové těleso a tím zhoršují podmínky pro spalování
- zkondenzovaná pára reaguje s uhlíkatými složkami a dehtuje
- váže se na saze odlétající komínem a zamořuje okolí
- snižování tepelného výkonu, může ochladit kotlové těleso natolik, že kotel vyhasne

Zásadně se doporučuje topit dřevem s obsahem vody nižším než 30 %, optimálně nižší než 20 %. Čerstvě poražené a nařezané dřevo obsahuje podle druhu, polohy a stáří stromu i více vlhkosti ( více než 50 % vlhkosti, proto je nutno důsledně rozlišovat obsah vody v dřevině a vlhkost dřeva). U listnatých dřevin je toto procento obecně větší než u jehličnanů. I uvnitř kmene nalezneme rozdíly. Jarní dřevo, běl a vrškové dřevo obsahují více vody než letní dřevo, jádrové dřevo a kulatina od pařezu. Abychom si mohli užít tepla, snažíme se vlhkost snížit na přijatelnou hranici.

Velmi důležitou vlastností palivového dřeva je vlhkost, která zásadně ovlivňuje tepelné vlastnosti, výhřevnost dřeva rapidně klesá se stoupající vlhkostí dřeva. Se stoupajícím objemem vody v dřevní hmotě klesá její výhřevnost, protože stoupá množství tepla potřebné k odpaření obsažené vody. Odpařená voda navíc neblaze působí na tepelnou techniku a proces spalování.

>kpt. Bc. Ivo Mitáček
>tiskový mluvčí HZS Zlínského kraje

Zpět-nahoru
* * * Pozor na vypalování a požáry trávy * * *
Plošné vypalování porostů zákon o požární ochraně nedovoluje a porušení zákazu trestá u fyzických osob pokutami až do 25 tisíc korun a u právnických osob postihem až do 500 tisíc korun. Přestože pálení shrabané trávy, listí či klestu zákon výslovně nezakazuje, i na tuto činnost platí určitá pravidla a omezení. Např. pálení většího množství je třeba předem hlásit operačnímu středisku příslušného územního odboru HZS v okresním městě (na Brněnsku na tel. 541 599 111), a v některých městech a obcích lze hromady listí na zahrádkách pálit jen v určitých dnech nebo hodinách. I v takových případech je však třeba oheň hlídat a bránit jeho rozšíření do okolí.
Při spalování hořlavých látek na volném prostranství a v lesích je tedy nutné se zřetelem na rozsah pálení předem stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru a tato opatření rovněž ohlásit operačnímu středisku HZS, které může stanovit další podmínky, popřípadě může takovou činnost zakázat. A zásady požární bezpečnosti musí podle zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně dodržovat nejen podnikající subjekty, ale také občané.
Připomínáme základní a prospěšná pravidla pro pálení klestu a biologického odpadu:
* při ohlašování každého pálení na operační středisko HZS uvést datum, místo pálení a osobu, která za pálení odpovídá a kontakt na ni (nejčastěji mobilní telefon),
* dbát pokynů operačního důstojníka hasičského záchranného sboru,
* osoba mladší 15 let nemůže odpad spalovat bez přítomnosti osoby starší 18 let, která je spalováním pověřena,
* velikost hromad klestu, případně zbytků po těžbě, po úklidu je nutno volit tak, aby shořely během pracovní směny, nebo v době, kdy je na místě přítomen dozor,
* při náhlém zhoršení počasí - silném větru - je nutné pálení ihned přerušit a oheň uhasit,
* místo pro pálení izolovat pruhem širokým nejméně 1 m, kde budou odstraněny hořlavé materiály až na minerální půdu (zeminu),
* místo spalování je nutno zabezpečit dostatečným množstvím hasebních látek,
* opustit místo pálení je možné až po úplném uhašení ohně,
* místo pálení po dobu 5 dnů nebo do vydatného deště pravidelně kontrolovat,
* příjezdové cesty vedoucí k místům spalování nesmí být zataraseny,
* spalovat klest či odpad lze pouze v bezpečné vzdálenosti od obytných nebo hospodářských objektů.

Tato základní pravidla požární ochrany musí být dodržovány i při spalování jiných materiálů, které však navíc musí být v souladu s dalšími zákony, např. zákonem o ovzduší, zákonem o lesích, zákonem o odpadech nebo s vyhláškami obcí.

kpt. Mgr. Jaroslav Haid
tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru
Jihomoravského kraje

Zpět-nahoru